Příběhy hvězd: Enzo Ferrari, tvrdohlavý závodník s těžkým osudem

Máme pro vás další inspirující životní příběh, tentokrát opět zabrousíme do automobilového průmyslu. Přečtete si také článek o zakladateli značky Lamborghini, dnes se ale podíváme na legendu závodních aut, kterou je slavný Enzo Ferrari. Od 10 let chtěl být závodníkem, zažil obě světové války, musel se vyrovnat s mnoha úmrtími svých blízkých a až v 50 letech začal vyrábět vlastní vozy.

Enzo se sice v italské Modeně narodil 18. února 1898, v rodném listě měl ale zapsané 20. února, jeho otec se totiž nemohl kvůli sněhové vánici dostat na matriku. O tyto dva dny si údajně přál Enzo „prodloužit“ svůj život po smrti, ta tedy byla veřejnosti oznámena až dva dny po jeho úmrtí 14. srpna roku 1988.

Mladý Enzo měl staršího bratra Dina, se kterým měl jednou vést rodinný otcův podnik. Když ho však vzal otec v 10 letech na závody, Enzo se pro automobily nadchnul a závodit se stalo jeho snem. Brzy přišla válka a Enzo během ní ztratil otce i staršího bratra. Sám tehdy také málem zemřel na epidemii a musel opustit studia. Rodinný podnik však neměl kdo dál vést, proto se Ferrari nakonec rozhodl nechat se zaměstnat a přiblížit se tak vysněnému automobilovému průmyslu.

A tak se postupně dostal k samotnému závodění. Pro tým Alfa Romeo dokonce několik závodů vyhrál a na okruhu byl ve svém živlu. Po dramatické smrti Antonia Ascariho na trati v roce 1925 však s divokým závoděním ubral a po tom, co se oženil a narodil se mu syn, z okruhu odešel téměř nadobro. Svoji energii věnoval organizaci a projektu Scuderia Ferrari. Tým jeho závodníků měl úspěch a na jejich autech se postupně začalo objevovat Ferrariho jméno i symbol vzpínajícího se koně. Ten si Enzo vypůjčil od slavného italského válečného pilota jménem Francesco Baracca.

V roce 1939 se Ferrari rozhodl odejít z Alfa Romeo a založil vlastní firmu Auto-Avio Costruzioni, ve které však podle smlouvy nemohl 4 roky používat jméno Ferrari pro závodní auta. Dodával díly pro ostatní týmy a přišla druhá světová válka. Továrna byla rozbombardovaná, po válce se ale Enzo rychle vzpamatoval a v roce 1947 začal již pod svým jménem vyrábět vlastní závodní vozy. Snažil se konkurovat zejména svému původnímu týmu z Alfa Romeo.

Jeho závodním vozům se na okruhu dařilo, v roce 1951 Ferrari získalo první vítězství na světovém šampionátu a značka se stala úspěšným symbolem kvalitních a rychlých vozů. V osobním životě jejího zakladatele však přišlo další úmrtí, tentokrát po nemoci zemřel jeho mladý syn Dino, po kterém poté Enzo pojmenoval několik vozů. Krize ve firmě však přišla v 60. letech, kdy se Ferrariho náročná povaha a svérázný styl vedení odrazil ve vztazích mezi zaměstnanci. Z týmu odešlo naráz několik klíčových pracovníků a inženýrů, Enzo měl ale štěstí. Najal mladého šikovného konstruktéra, který měl na svědomí další úspěšné závodní kusy.

V 60. letech si také Ferrari pohrával s myšlenkou automobilku prodat. Nejdříve připadal v úvahu Ford, nakonec ale Ferrari připadlo Fiatu. Enzo si ale ve firmě stále udržel významné postavení a to až do svých 90 let, kdy zemřel.

Enzo byl podle svého okolí tvrdý člověk oddaný své práci, jeho dlouholetá láska Fiamma Breschi, které se přezdívá „První dáma Formule 1“, o něm dokonce napsala, že byl geniálním stavitelem aut ale ničitelem lidí. Možná byl jeho cynismus způsoben ztrátou tolika blízkých lidí, faktem však zůstává, že i díky své tvrdosti Enzo vybudoval značku, jejíž sláva ještě rozhodně nekončí.

Kam dál?

• Příběhy hvězd: Nick Woodman chtěl fotit při surfování, připevnil foťák k zápěstí a první GoPro bylo na světě
• Příběhy hvězd: Eminem, z mládí v přívěsu až na hiphopový vrchol
• Příběhy hvězd: Ferruccio Lamborghini, farmářský synek a výrobce traktorů, který se pohádal s Ferrarim
• Příběhy hvězd: Sylvester Stallone, ze spaní na ulici až na hollywoodský chodník slávy